Osobnosti roku 2021

Otcové zakladatelé stromolezeckých závodů. V roce 2000 přeložili mezinárodní pravidla mistrovství ve stromolezení. 23. 6. 2000 uspořádali pod záštitou SPoD SZKT v areálu Švehlova statku workshop na téma „Principy závodů ve stromolezení“. Zde si mohli účastníci poprvé vyzkoušet jednotlivé disciplíny stromolezeckých závodů.

V roce 2001 byli zakládajícími členy organizačního týmu 1. MČR ve stromolezení, kterou od té doby až dodnes pořádá český Chapter SPoD-ISA.

2001 – 2005 tvořili tandem při organizaci stromolezeckých závodů. Pavel Wágner jako předseda a moderátor a Marek Žďárský jako hlavní rozhodčí MČR ve stromolezení.

Pavel Wágner

Osobnost roku 2022

Narozen v roce 1961.

I díky rodičům silný kladný vztah k přírodě.

Hrdinou a vzorem byl Tarzan – syn divočiny – život v korunách stromů byl můj sen.

Kam paměť sahá – silná potřeba pohybu a sportu.

Naopak učení bylo neoblíbenou disciplínou.

Po vyhození z vysoké školy práce montéra (naprosto nezábavná), a dva roky vojny.

……a tady to začalo.

Dozvěděl jsem se, že Pán Ježíš Kristus žije – že po smrti na kříži byl vzkříšen. A nejenom to, ale že On je smyslem života každého člověka – kdo má Krista tak žije, kdo nemá Krista, byť je živý, je mrtev. Tak jsem Ho pozval do svého života a dožadoval se od Něho důkazů, že je živý a že je jediným smyslem lidského života. Po dvou letech přijímání těchto důkazů jsem, přemožen Jeho láskou, přijal odpuštění hříchů, vrátil se zpět do vztahu s Bohem, pro který jsem byl stvořen, odevzdal Kristu celý svůj život, a začal chodit mezi křesťany. Jeden ze spoluvěřících (občas jsme spolu lezli v pískovcích), mi nadšeně vyprávěl o jeho nové práci – ošetřování stromů. Nabídl mi abych se přidal. Já neváhal a stal se členem nově vznikající skupiny ošetřující stromy pod vedením Dr. Gregorové.

Po pádu totality jsem se pustil do podnikání (nejprve jako součást Asakon s.r.o., a následně jako živnostník). Stromolezení se stalo mým nejoblíbenějším sportem, koníčkem a milovanou prací. Byl jsem v první skupině, která obdržela certifikát ETW, a s nadšením se účastnil stromolezeckých závodů (už nultého kola ve Švehlově statku). Vynechal jsem pouze druhé závody kvůli úrazu páteře po pádu ze stromu, a ještě několik klání po padesátém roce života (chtěl jsem si dát pauzu a pokračovat od šedesáti let – ale nevydržel jsem to). Čtyřikrát se mi poštěstilo závodit na mistrovství Evropy (o první v Norsku jsem přišel kvůli pádu ze stromu). Stromolezení a péči o stromy miluji stále. Přijímám to jako jeden z mnoha darů, kterými Bůh bohatě naplňuje můj život. Ale naprosto největším darem je časný i věčný život s Pánem Ježíšem Kristem. Bez Něho by i stromolezení bylo prázdné.

Osobnosti roku 2023

Aleš se narodil v roce 1949 a až do roku 2023 je nejstarším aktivním stromolezcem v ČR. Od původní loutkoherecké dráhy ho postupně odchylovala láska k horolezectví a přírodě. Aleš je od mládí milovníkem pohybu všeho druhu. V zimně jsou to především běžky, v létě kolo, plavání, kolečkové brusle a koloběžka. Nejoblíbenější dovolenou je výjezd jen s batohem vlakem někam do lesa dál od civilizace.

Z civilizačních vymožeností má nejraději oheň. Aleš proslul svou neskutečnou dovedností spálit jakékoliv množství větví prakticky kdekoliv (třeba i na zahradě ambasády). Na ohni ale umí i vařit a kdo ochutnal jeho topinky ví, že jsou nedostižné.

Horolezectví Aleše postupně přivedlo ke stromům. Ještě v době socialismu začal řezat větve ve výškách, sbírat jmelí a pak i kácet. V době, kdy stromolezení v ČR bylo ještě v plenkách, používal inovativní metody lezení. Zcela nekonvenční bylo např. používání maček (do ledu) a speciálních skletových bot při kácení. V devadesátých letech se rozhodl vydat se na dráhu profesionálního arboristy. Dodělal si nezbytné vzdělání a začal přejímat (i když někdy s kritickými výhradami 😊) některé nové stromolezecké techniky. Aleš patří do kategorie „old school“ stromolezce, který se nikdy nebránil seznámit s novými technikami, ale nevzdával se snadno těch věcí, které se mu osvědčili a fungovali. Mnoho mladších stromolezců se tak mohlo od Aleše učit věci, které se v překotném vývoji stromolezení už začali ztrácet.

Aleš patří k zakládajícím osobám českých stromolezeckých závodů. Už od počátku se zasloužil o různé inovace při tvorbě a vybavení závodních disciplín. Aleš si dokázal po celou svou kariéru udržet zdravý odstup od „novot“, ale zároveň si z nich dokázal vždy vybrat to nejlepší. Jeho specifický humor je kořením, které si rád dopřeje každý, kdo Aleše zná. Aleš totiž neztrácí humor ani v situacích, ve kterých by ho druzí jen těžko hledali a to je povzbuzením pro nás všechny, kdo ho známe.

.