Tato disciplína představuje srdce arboristické práce. Závodník se pohybuje v koruně stromu podobně, jako by prováděl běžnou zakázku – přelézá mezi větvemi, zajišťuje se, používá nástroje a plní konkrétní pracovní úkoly.

Jednotlivá stanoviště:

• Ruční pilka (Handsaw Station)
• Odhoz větve (Limb Toss)
• Teleskopická pila (Pole Pruner)
• Výstup po větvi (Limb Walk)
• Závěrečný sestup (Landing Station)

Tato disciplína simuluje situaci, kdy dojde k nehodě při práci v koruně stromu. Závodník musí co nejrychleji a zároveň bezpečně vystoupat ke zraněnému kolegovi, zajistit ho a dopravit na zem.

Pro diváky jde o jednu z nejnapínavějších částí závodu. Na první pohled je patrná snaha o rychlost, ale skutečný význam disciplíny spočívá v preciznosti a správném postupu. V reálné situaci totiž rozhoduje nejen čas, ale především schopnost zachovat klid, správně vyhodnotit situaci a neudělat chybu.

Tato disciplína je základem každé práce v koruně stromu. Než se arborista vůbec dostane nahoru, musí si správně a přesně nainstalovat lano. A právě to je smyslem této disciplíny – pomocí nahazovacího váčku zasáhnout vhodné místo v koruně a připravit si bezpečnou a efektivní cestu pro výstup.

Pro diváky může působit jednoduše – „jen hodit váček do stromu“. Ve skutečnosti ale jde o kombinaci zkušeností, odhadu vzdálenosti, práce s trajektorií a čtení struktury koruny. Každý špatně zvolený hod znamená ztrátu času a v praxi i komplikovanější a méně bezpečný výstup.

Tato disciplína je čistě o rychlosti, obratnosti a schopnosti pohybovat se ve stromě přirozeným způsobem. Závodník vystupuje po předem určené trase v koruně stromu a snaží se co nejrychleji dosáhnout cílového bodu. Po celou dobu je jištěn ze země, což mu umožňuje jít na hranici svých fyzických možností.

Pro diváky jde o jednu z nejdynamičtějších disciplín. Na první pohled připomíná „závod ve šplhu“, ale ve skutečnosti je za tím velká dávka techniky – správné využití větví, práce s těžištěm a schopnost plynule číst strukturu stromu.

Tato disciplína prověřuje schopnost závodníka efektivně a rychle vystoupat po laně do koruny stromu bez využití větví. Na rozdíl od jiných disciplín zde nerozhoduje orientace v koruně, ale především technika práce s lanovým systémem a fyzická připravenost.

Pro diváky je zajímavé sledovat rozdílné styly výstupu – někdo pracuje velmi dynamicky a „silově“, jiný naopak plynule a úsporně. Právě efektivita pohybu je klíčová, protože špatně zvolená technika stojí závodníka zbytečnou energii i čas.